Jak rychle jíme? Rozdíly napříč zeměmi jsou výrazné

Dlouhá večeře s příjemnou hudbou v taverně, to si dnes v Řecku mohou dopřát spíše jen turisté. Krizí zmítaní Řekové se totiž stali světovými přeborníky v tom, jak rychle se dokáží najíst. Oběd do 15 minut zvládne více než čtvrtina z nich, přes tři čtvrtiny se stačí nasnídat do čtvrthodiny a necelá půlhodina k večeři stačí sedmi z deseti Řeků. Těmto číslům se přibližují již jen lidé ze zemí východní Evropy – velmi rychle jedí zejména Poláci a jen mírně za nimi zaostávají Rumuni a Češi. Vyplývá to z výsledků interního průzkumu „Jaké je vaše ideální jídlo?“, který provedla mezi 2 500 svých zaměstnanců ve 14 zemích světa společnost Edenred. Jaký je cíl výzkumu? Lépe porozumět kulturním odlišnostem ve stravování a získat podklady pro další iniciativy firmy Edenred podporující zdravé stravování na světě.

Pokud jde o čas strávený u jídla, lze rozdělit země do několika kategorií. V první jsou zmíněné zejména východoevropské národy, které tráví u všech jídel (snídaně, oběd a večeře) minimum času. Naproti tomu tradiční „gurmáni“ – Italové a Francouzi – si v klidu vychutnávají hlavně večeře. V porovnání s dalšími zeměmi si dopřávají i poměrně delší obědy a pouze u snídaní se nezdržují nijak dlouho. Lidé v anglosaských zemích – zejména ve Velké Británii, ale částečně i v USA, rovněž rádi dlouze večeří, ale oběd mají kratší. V Albionu dokonce do čtvrt hodiny zvládne jídlo v poledne plných 28 procent lidí, což je absolutní rekord. Jasně se tak ukazuje, že v této zemi není oběd hlavním jídlem dne. V kontrastu s tím jsou země latinské Ameriky – Mexičané, Venezuelané a Brazilci, kde dlouze snídají i obědvají, ale večeřím již nepřikládají takový význam.

Průzkum ukázal i další zajímavosti. Češi sami sebe přiřadili ke „gurmánským“ zemím Francii a Itálii v otázce, co je pro ně v době oběda nejdůležitější. Nejčastěji totiž odpovídají, že jim jde o kvalitu pokrmu. Naproti tomu společnost (přátelé, spolupracovníci), s níž obědvají, je důležitá pro Jihoameričany, ale třeba i Němce a Japonce. Rychlost obsluhy a dostupnost místa pak preferují Poláci, Američané a Britové. Ukazuje se tak, že zatímco Řekové jsou spíše zkoušeni dobou, pro lidi v Polsku a anglosaských zemích je rychlost poledního jídla přirozenou prioritou.

Pestrá strava? Jak kde….

Velké rozdíly jsou i v rozmanitosti stravování v jednotlivých zemích. Zatímco například Češi a Japonci jsou velmi konzervativní (Češi se sice považují za gurmány, na druhou stranu však naše strava je nejméně pestrá ze všech sledovaných zemí), zejména jižní národy mají rozmanitější jídelníček.

Vaření je zábava, zásady dobrého stravování se učíme doma  

Mimo pracoviště zůstává jídlo klíčovým momentem každodenního života zaměstnanců Edenred: tři čtvrtiny dotázaných na sebe vezmou kuchařskou zástěru alespoň třikrát týdně, což potvrzuje trend, že lidé stále častěji chtějí věci ovlivňovat sami, a to včetně vaření. Vliv jídla na zdraví více zohledňují při vaření lidé v zemích s vyšší kupní silou (USA, Japonsko), zatímco stravování jako způsob uspokojení základních potřeb častěji zmiňují Mexičané nebo Venezuelané.

Jedním z hlavních závěrů o stravování mimo pracoviště je to, že zdravé stravování je nepochybně něco, co se učíme v rodině. 89 % respondentů si myslí, že je za to odpovědná přímo rodina, 53 % účastníků uvedlo sdělovací prostředky a 52 % poukázalo na školy. Na chvostu jsou státní instituce, které mezi klíčovými vlivy v této oblasti uvedla jen čtvrtina účastníků průzkumu.

A co Česká republika?

Většina z nás (77 %) se stihne nasnídat do 15 minut.

Oběd v průběhu pracovního dne vnímá na 51 % zaměstnanců jako příležitost k odpočinku.

60 % zaměstnanců se stihne naobědvat v čase do 30 minut.

Kvalita potravin se zdá být pro české respondenty hlavním zájmem: 96 % respondentů Edenred považuje za důležité, aby stravování bylo zdravé. Při výběru místa stravování je velmi rozšířené využívání digitálních nástrojů nebo sociálních médií – to je skoro stejně populární jako doporučení známých. Právě zde spočívá příležitost k ovlivňování stravovacích návyků.

Bohužel kombinace energeticky náročných jídel, stravovacích návyků a nízké fyzické aktivity je příčinou toho, že Česká republika celkově patří mezi země s nejvyšším podílem obyvatel s nadváhou v Evropě.