Budoárové fotografie

Jsou smyslné, sexy, elegantní. Fotografie, které by ve svém portfoliu měla mít každá žena. Proč byste je měla svému partnerovi a především sama sobě nadělit jako dárek? Protože díky objektivu fotografa konečně zjistíte, jak nádhernou ženou jste!

I když se o fotografiích tohoto typu otevřeně mluví poměrně krátce, nejde o žádnou novinku. Od dvacátých let minulého století patří k dobrému tónu mít je v soukromém albu, nebo ukryté v prádelníku. Fotografie plné smyslnosti se zkrátka vyplatí mít. Co na tom, že nepatří do rodinného alba, které bývá prezentováno babičce?

Proč takové obrázky začaly vznikat? Proto, že fotografové vnímali intimitu ženy jako něco, co je v reálu těžko zachytitelné.  Proto hledali situaci, okamžik, kdy je žena sama sebou, neskrývá se ani za bontonem a naučenými, mnohdy svazujícími pravidly, ani se neukrývá za šaty. A jakmile přirozenou ženu v jejím prostředí objevili, začali chystat fotografický aparát. Na celuloid tak byly zachyceny ženy ve své nejniternější podobě, oslava ženské krásy. V sedmdesátých letech došlo k změně přístupu k fotografii, která se stala dokumentem. Jednoduchým, vypovídajícím a bez dalších plánů. S ohledem na válku ve Vietnamu a další světové krize to bylo jen přirozeným vývojem, přesto ale návrat ke snové romantice a kouzlu fotografií s ženskou tematikou na sebe nenechal dlouho čekat. Fotografové hledali a stále hledají pro tuto techniku dokonalý mix svůdnosti, nevinnosti a ženskosti ve své nejpřirozenější podobě.

V dobách komunistického Československa byla situace jednoduchá: Nahota a její focení rovná se pornografie. Fotíš porno, jdeš do vězení. Proto se mnoho fotografií oslavujících ženskou krásu z té doby nedochovalo. Spíš se importovaly fotografie z Německa a Polska. Dokonce i Kája Saudek měl problémy s ženskou nahotou a to ji jen kreslil do svých komiksů… Represe vůči umění jsou už ale jinou kapitolou.

Chcete partnera opravdu potěšit? Neposílejte mu v době porady vlastnoručně vyrobené žhavé fotografie. Vážně. Pokud si myslíte, že ho nažhavíte podomácku vyrobeným selfie, brzděte. Oproti tomu, co můžete vidět na internetu, budou vaše výtvory působit směšně a dosáhnete spíš než obdivu – opaku. Jediné, co se s nimi může stát je to, že vaše fotografie vystaví na sociální síti (po bouřlivém rozchodu), případně je uvidí jeho kolegové a ostuda jako řemen vás nemine. Pokud to myslíte vážně a opravdu chcete na fotografiích být tou ženou, po které touží každý muž, zapomeňte na prvoplánové aranžování, lascivní pózy, zapojte fantazii i profesionála a nechte si udělat fotografie, na které budete hrdá do konce života. Neuvěříte, jak moc vám tento styl fotografie zalichotí. Navíc: budoárové fotografie nejsou přímočaré, ale jen příslibem, naznačují sexualitu ženy, nikdy ne první plán. Žena je tajemnou bytostí, jíž baví muže objevovat, snít nad možnostmi, které mu nabízí. A prostředkem k tomu je právě budoárová fotografie.

O čem je řeč? Název tohoto uměleckého směru vznikl z francouzštiny. Boudoir chambre je něco jako šatna, relaxační soukromá místnost, sousedící s ložnicí. Místo, kde žena odkládá přebytečné svršky, je sama sebou, nehalí se do vrstev látky, relaxuje. Při výběru oblečený je pouze v prádle, jindy nahá, navíc šatna bývá tlumeně osvětlená, dává prostor fantazii. V šatně nehledejte nahou ženu, ale ženu smyslnou, uvolněnou. Oděnou v krajky, satén, tyl. Přirozené měkké světlo dokáže v kombinaci s luxusními látkami zakrýt nedostatky, zdůraznit přednosti, z každé ženy stvořit bohyni. Vizualizace smyslnosti je jako dokonalým propojením všeho, co chcete na fotografii mít. I proto, že jen málo fotografů dokáže s kombinací výše uvedeného pracovat, bude se kvalita a úroveň fotografií lišit. Není dobré skočit na příslib prvního fotografa, který slibuje podezřele nízkou cenu oproti konkurenci. Je ale na místě, pečlivě si vybírat.

Na přístupu fotografa totiž záleží především, jestli výsledek bude ještě stále uměleckým dílem, nebo zda sklouzne k měkké pornografii.  Okamžiků v životě, kdy vám bude budoárová fotografie slušet, je hned několik. Vždy se ale jedná o významné životní milníky, které byste měla nechat zachytit profesionálem s profesionálním přístupem a vybavením. Výročí žádosti o ruku, dárek pro partnera, svatba, těšení se na potomka… Jako modelka si budete realizaci vašeho záměru pamatovat do konce života, během dne stráveného v atelieru budete totiž bohyní.

Ale vraťme se ke vzniku a vývoji tohoto stylu focení: Budoárové fotografie vzrušují svět od dvacátých let minulého století a tehdejší vyšší střední třída – tedy dámy – se nechávaly fotografovat v pózách, které měly ke slušným rodinným portrétům daleko. Černobílé obrázky bývaly luxusním dárkem pro manžela, pro muže odcházejícího mimo domov…. V jistých kruzích dokonce platilo, že kdo se na večírku o svých fotografiích nezmíní, jako by nebyl. Podle některých pramenů se také ve velmi uvolněné společnosti swingu hrálo s intimními fotografiemi pexeso a ti, kdo byli při hře spárováni, odcházeli na pokoj… To už se ale dostáváme od fotografie mnohem dál.   Proč bylo kolem fotografií s odhaleným prsem tolik humbuku? Protože v době, o které se bavíme, byla nahota považována za něco necudného, ilegálního a o sexu se hovořilo jedině mezi manželi. A to ještě mezi těmi osvícenými. Moderními.

Fotograf Albert Arthur Allen si díky svému zaměření na budoárové fotografie poseděl dokonce nějakou dobu ve vězení. Cecil Beaton si s nahotou a přísliby také hrál, ovšem proslavil se především budoárovými snímky Marylin Monroe. Ta se do jeho tvorby dokonce zamilovala natolik, že jiná focení, které jí domluvilo studio, razantně odmítala. Díky C.B. si Marylin celý svět pamatuje jako něžnou ženu, která dokázala okouzlit davy, i když tomu prý tak nebylo. Její vrstevnice jen potvrzovaly, že během fotografování s umělcem dokázala ve svůj prospěch využít kombinaci světla stínu a některá pravidla přenesla i do soukromého života. Dalším průkopníkem tohoto stylu focení, od kterého se jeho kolegové učí dodnes je Steven Maisel. Právě on byl tím, kdo dostal budoárové fotografie do časopisu VOGUE a udělal z nich trend. Navíc se nezaměřuje ve své tvorbě jen na drobné modelky, vyniknout dává také ženám s tvary XXL. Jeho snímky mají nezbytný glamour nádech, jsou na aukcích placeny zlatem a jsou považovány za generační výpověď. Majitel společnosti Virgin, Richar Branson se dokonce nechal slyšet, že pokud by se posílala do vesmíru zásilka pro jiné civilizace, Maiselovy fotografie by v ní nesměly chybět. Co by na ně ovšem řekl zelený mužík žijící na Marsu, zůstává záhadou.

Mezi další umělce, kteří se budoárové fotografii věnují či věnovali, patří P. Horst, Olivia De Bernardins, Andre De Dienes a další.  Kterýkoliv z umělců tvrdí, že fotograf musí svůj objekt nejdřív poznat, teprve pak může vzít do ruky aparát. Proto se jedná o časově náročnou techniku, vždy musí dojít k absolutnímu uvolnění, aby výsledek nepůsobil křečovitě. Než se pro fotografie v tomto stylu rozhodnete, sledujte tvorbu umělců na naší scéně, teprve až najdete fotografa, jehož dílo vám bude blízké, na focení se objednejte a pečlivě prodiskutujte vše, co vás na dění v atelieru zajímá. Chcete přece, aby výsledkem byl záběr, ve které se snoubí vaše ženskost, nevinnost i smyslnost.

Nemusíte se bát, že byste se v ateliéru musela svlékat. O nahotu v tomto případě opravdu nejde. Spíš o to, jak uvolněná dokážete být, když odstraníte všechny vrstvy, které vás svazují. Kouzlo budoárové fotografie spočívá v tom, že na snímcích je přesně vidět jen to, co jste ochotná ukázat, o to větší napětí a náboj si ale ponechávají. Nechte fotografa pohrát si se světlem a stínem, ve kterém se bude odkrývat vaše skutečné já. Kromě toho, že budete mít dokonalou památku, možná se díky umění fotografa o sobě dozvíte víc, než jste si myslela. Troufněte si být sexy. Stačí jednou, a jakmile si ten pocit užijete v atelieru, už nebudete chtít být jiná ani v reálném životě.

Proč budoárové fotografie milují muži a touží po nich? Protože takové snímky zachycují jejich partnerku přesně takovou, jakou byla před lety. Sexy, smyslnou a bez starostí s tím, kdo uvaří večeři a vyplní složenky. Tedy múzu, se kterou chtěli kráčet životem. Bez ohledu na změněné křivky, není čas od času dobré si to připomenout? Pro vás by to mělo být dostatečným motivem, proč si nechat svůdné snímky udělat a do atelieru se objednat. Pokud pro svého muže nechcete ztratit kouzlo, mělo by to být právě proto…

Boom lechtivých fotek

Všichni je chtěli mít především během válek, V době, kdy muži odcházejí bojovat, chtějí mít v náprsní kapse uniformy fotografii své milé. Za druhé světové války tomu bylo tak, že buď se jejich milá odhodlala a přání jim splnila, nebo si do uniformy zastrčili fotografii některé z tehdejších filmových hvězd a vyrazili – umírat za vlast. A kdo jim jejich touhu po dokonalé ženě plnil nejčastěji? Marylin Monroe, Mae West, Jean Harlow…

Tipy fotografa Martina Matějíčka (www.fotoprome.cz), na co byste měla být před vstupem do ateliéru připravena:

1. Pokud se necítíte v atelieru dobře, odejděte. Věty fotografa: „Nohy trochu víc od sebe, apod., značí, že to s vámi nemyslí moc umělecky. Proto odejděte a najděte si skutečného odborníka na tento typ fotografie.
2. Počítejte s tím, že čas na přípravu i realizaci je poměrně náročný. Skoro jako byste seděla malíři modelem. Proto si vyhraďte dostatek času, ideálně celý den, abyste nebyla nervózní, že máte být už dávno někde jinde. Na snímcích by to bylo vidět.
3. Upřednostněte spíš dopolední focení, vaše pleť je ještě svěží, vy odpočatá – ve výsledku je to znát.
4. S makeupem si starosti nedělejte, profesionální foto studio vám jej zajistí na místě.
5. Na této fotografii hrají hlavní roli, podvazky, krajky i jehlové podpatky. Je dobré být na focení dobře vybavená, aby to stálo opravdu za to.
6. Nebojte se prostudovat, jak budoárové fotografie vypadají, v jakých pózách na nich ženy jsou. Nestyďte se ani doma trénovat. Budete se cítit lépe a máloco vás překvapí.
7. I když původně počítáte s tím, že vaše fotky budou sloužit jako dárek pro někoho, největší radost jimi uděláte nakonec sama sobě. Věřte tomu!