Blondýs a její klobásování

Není pátek jako pátek… a ten můj byl provoněn uzením domácích klobás.

Je to tady, hurá, půl rok s půlrokem se sešel a my jsme se opět vydali na cestu, která voní uzením.

Musím říci, že výhody vesnice si začínám čím dál tím více užívat. Díky skvělé partě masožravých nadšenců tady zažívám neskutečné gastronomické poctivé mňamky.

Když se řekne klobása, co se nám vlastně vybaví? Měli jste možnost v poslední době ochutnat opravdu „echt“ dobrou a poctivou klobásu, která by byla plná masa? Od té doby co jsem se mohla zúčastnit první výroby a uzení klobás u nás, už jinou klobásu nechci.

Mici a klobaskovani

Neposkvrněným alespoň lehce přiblížím, jak to vlastně u nás probíhalo.

Ve čtvrtek se namíchaly a naplnily klobásy (receptura je tajná). Nejsme škudlilové, jsme trošku hladoví, svědčí o tom fakt, že jsme celkem udili 780 nožiček klobás.

Nejdůležitější funkci, tzv. uzenáře, zastává každoročně kápo Čenda. My, ten neposkvrněný plev, jsme museli naštípat dříví, aby ho na ten velký den „pátek,“ bylo dostatek.

A šlo se na věc. Páteční brzké ráno bylo potřeba zatopit v udírně na správnou teplotu (80 °C) a nepřetržitě hlídat, aby zůstala neměnná. Je to úkol náročný, leč děsně zodpovědný, takže nad tím dozoruje se vším všudy 6 chlapů.

Co dodat, přípravy jsou vždy náročné, proces také, ale ten výsledek prostě CHUTNÁ za TO. Mici a klobaskovani Mici a klobaskovani

Jak takové chutné klobásky skladovat? Zde je několik odzkoušených rad:

  • musí se pověsit – vyvěsit do chladna, ale pozor, do dostatečné výšky, aby na to nemohla domácí zvířata či nedočkaví masožravci
  • pokud někdo rád styl čabajka, nechávají se v chladu co nejdéle a ony postupně sesychají
  • pokud někdo rád uchování čerstvých, může si je po týdnu dát zamrazit

Vaše Blondýs

Líbil se Vám náš článek?