Chcete to nejlepší pro své děti? Naučte je pít mléko!

[slideshow_deploy id=’4001’]

Chcete funkční imunitu? Nutností jsou mléčné výrobky…

Pro naprostou většinu lidí našeho etnického původu je konzumace mléka a mléčných výrobků mimořádně prospěšná nejen s ohledem na obecné výživové dopady, ale dokonce i na funkci imunitního systému. 

Podstatou imunitního systému je rychlé množení T, B lymfocytů poté, co k němu pronikne antigenní podnět, tedy látka, která způsobuje tvoření protilátek. Po identifikaci patogenních mikrobů musí buňky vrozené imunity rychle dozrávat v kostní dřeni. Buněčná množení jsou přímo závislá na dostupnosti aminokyselin, které naše tělo získává trávením bílkovin.

„Snadno stravitelné bílkoviny v optimálním složení získá naše tělo z mléka. Tyto bílkoviny jsou zdrojem stavebních kamenů a aminokyselin pro množení buněk imunity,“ vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. Tvoření nových buněk je mimořádně komplexní proces, který je usměrňován enzymy. Replikace našich genů, která předchází dělení buněk, je regulována vitamíny ze skupiny B.

[caption id=”attachment_3964″ align=”alignleft” width=”150″] BÍLÉ PLUS
Projekt agrární komory České republiky, Bílé plus, který si dal za úkol zvýšit konzumaci mléka a mléčných výrobků.Na projektu Bílé plus spolupracují odborníci, kteří mají dlouholeté zkušenosti s výzkumem mléka nebo s výživovým poradenstvím.Web projektu zobrazíte kliknutím na obrázek.[/caption]

„Zde hraje svou roli opět mléko, které je bohatým zdrojem celého spektra vitamínů B, a tím pádem pozitivně ovlivňuje buněčné množení,“ pokračuje profesor. „V průběhu imunitní odpovědi jsou tvořeny biologické „působky“, které jsou svým složením bílkoviny. Naše tělo denně produkuje několik gramů protilátek, opět bílkovin. K procesu tvorby bílkovin jsou naprosto nezbytné aminokyseliny a stopové prvky bohatě obsažené v mléce.“

Vitamín D reguluje imunitu

Zcela zásadní postavení ve výživě má mléko pro svůj vysoký obsah vitamínu D. Je třeba zdůraznit, že vitamín D se nachází v tukové složce. Je tedy v dostatečné míře přítomen v plnotučném mléce, másle a tučných mléčných výrobcích.

Vitamín D je spolu s vápníkem a fosforem, obsaženým v mléce, nezbytný pro obnovu kostní hmoty, tj. brání osteoporóze. Tato skutečnost je dlouhodobě známá a nezpochybnitelná. Výzkumy posledních let však ukazují na další účinky vitamínu D v regulacích našeho těla. Až překvapivě velká je jeho úloha v řízení imunity.

„Buňky imunitní soustavy mají receptory pro vitamín D. Tyto receptory po vazbě vitamínu D regulují přepis několika stovek genů. Vznikají „působky“, které tlumí poškozující složky zánětu a brání tak rozvoji imunopatologických reakcí. Vitamín D zasahuje do rovnováhy mezi imunoregulačními T lymfocyty. Pokud imunoregulační subsety T lymfocytů nejsou v rovnováze, může se imunita obrátit proti vlastnímu tělu. Výsledkem jsou závažná imunopatologická onemocnění, např. roztroušená skleróza mozkomíšní nebo revmatoidní artritida,“ pokračuje pan profesor.

Nejvíce prospěšné jsou kvašené mléčné výrobky

Mléko obsahuje desítky popsaných biologicky aktivních látek, cytokinů, růstových faktorů a antibakteriálních peptidů, které posilují slizniční i systémovou imunitu.

„Nejvíce informací o prospěšných účincích na zdraví lidí máme o zkvašených mléčných výrobcích jogurtového typu, které vznikají působením vybraných mikroorganismů mléčného kvašení.“

Jejich zdravotní prospěšnost jako první vědecky popsal jeden ze zakladatelů imunologie, Ilja Mečnikov, koncem 19. století. Mléčné kvašení zlepšuje vstřebávání živin. Mikroorganismy však při fermentaci mléka vytvářejí zdraví prospěšné látky, které posilují bariérové funkce střev a chrání tak před patogenními mikroby. „Kvašené mléčné výrobky přirozeně obsahují mikroflóru, kterou označujeme jako probiotické mikroby. Probiotické mikroorganismy mají unikátní vlastnosti. Přežívají agresivní prostředí žaludku a mají schopnost přilnout na sliznici střeva a přechodně se zde množit. Velmi zjednodušeně řečeno, posilují obranné reakce těla a tlumí poškozující složky, které by mohly vést k imunopatologickým procesům a onemocnění.

V mléce příčinu většiny potravních alergií nenajdete, je to mýtus

Čím dál častěji se setkáváme s tvrzením, že je třeba vyřadit ze stravy mléko či mléčné výrobky, protože jsme na ně alergičtí. Přitom v české dospělé populaci je alergií na bílkovinu mléčnou postiženo pouze 0,5 % jedinců.

Kravské, ale ve stejné míře i kozí, či ovčí mléko, obsahuje bílkoviny, které mají potenciálně charakteristiky alergenů. To znamená, že jsou u disponovaných jedinců schopny vyvolat imunopatologickou reakci I. typu zprostředkovanou protilátkami IgE. Hlavními alergeny mléka jsou laktalbumin a laktglobulin.
„Mechanismus alergické reakce je výslednicí velmi komplexních dějů. Mezi ně spadají genetické dispozice a individuální imunitní reaktivita, která je budována především v kojeneckém období. Velmi zjednodušeně lze říci, že mimořádný ochranný prvek před rozvojem imunopatologií představuje kojení.

Mateřské mléko a přechod na pevnou stravu

Pevnou stravu kojencům zařazujte mezi 4. a 6. měsícem
Mateřské mléko je svým složením naprosto unikátní a významně se odlišuje od zvířecích mlék. Zásadní odlišností je vysoký obsah složitých cukrů, které označujeme jako prebiotika. Prebiotické cukry jsou pro člověka přímo nestravitelné. Představují však ideální růstový substrát pro fyziologickou střevní mikrobiotu. Ta zásadním způsobem pozitivně nastavuje slizniční i systémovou imunitu a určuje do vysoké míry individuální imunitní reaktivitu s velkým ochranným působením na vznik a rozvoj alergií.
„Významný vliv, zvláště s ohledem na potravní alergie, má zařazení pevné stravy kojenci. Pevná strava má být kojenému dítěti podána ne dříve než ve 4. a ne později než v 6. měsíci. V tuto dobu se ve sliznici střeva nastavují tolerizační mechanismy, které mají zajistit snášenlivost alergizujících složek potravy v dalším životě,“ zdůrazňuje pan profesor.

Alergie na mléko u dětí většinou vymizí

Je pravdou, že alergie na kravské mléko je nejčastější potravní alergie batolecího a časného dětského věku, kdy postihuje až 3% dětí. Projevuje se nejčastěji kožním ekzémem. Klinické projevy však mohou postihovat i trávicí systém.
S ohledem na nezastupitelnost mléka ve zdravé stravě je pozitivní, že u většiny postižených dochází se zvyšováním věku k mizení klinických příznaků alergie na mléko. Většina dětí z ní obrazně vyroste. V dospělé populaci trpí alergií na mléko pouze okolo 0,5% lidí. I v této postižené populaci jsou rozdíly. Někdo např. nesnáší syrové mléko, ale kvašené mléčné produkty nebo sýry mu obtíže nepůsobí.

Češi mají v 90 % laktázu aktivní

Podmínkou trávení mléka je rozklad mléčného cukru, laktózy, prostřednictvím enzymu laktázy. Pokud není laktóza rozložena, je kvašena střevní mikroflórou za vzniku plynu. To se projevuje zažívacími obtížemi, plynatostí, průjmem. Laktázová aktivita v dospělosti chybí jen v asijských etnicích (čínské, japonské) a v černošské populaci.
„Zcela jiná je situace v indoevropské populaci. Její etnogenetický základ je v pastevecké populaci západní euroasijské stepi zachovávající laktázovou aktivitu i v dospělosti. Tito jedinci byli evolučně výrazně zvýhodněni, protože v mléce přijímali vysoce hodnotnou potravu. Jedinci s laktázovou aktivitou se s větší jistotou dožívali dospělosti a předávali tuto pozitivní vlastnost potomstvu. My patříme do populace, kde ztrátu laktázové aktivity – která je příčinou laktózové intolerance – v dospělosti vykazuje do 10% populace,“ upřesňuje odborník.

Z uvedeného je zřejmé, že tvrzení o plošné nesnášenlivosti mléka v dospělosti u nás, nemají racionální základ. Jsou výsledkem nekritických přejímání informací, které platí především v asijských etnicích.

Navíc mléčné výrobky, které vznikly přirozenou cestou mléčného kvašení, tj. jogurt či tvaroh, nebo byly získány sýřením, mají tedy laktózu rozloženou nebo ji neobsahují, proto tyto výrobky mohou konzumovat i jedinci trpící intolerancí laktózy.

„Naše populace je geneticky disponována k tomu, aby mohla požívat mléko po celý život. Konzumace mléka a mléčných výrobků představuje pro náš metabolismus velkou výhodu a je prospěšná zdraví. Mléko a kvašené mléčné výrobky pozitivně zasahují do regulací imunity. Posilují naši obranyschopnost, pozitivně ovlivňují střevní mikrobiotu  a brání tak rozvoji imunopatologických nemocí,” dodává pan profesor.

 

Kam dál:

Svačinky, které děti baví a obohatí je.

Není snad diskutovanějšího tématu než stravování dětí, které si své návyky přenášejí do dospělosti.V našem článku se dozvíte jak připravit chutnou a zároveň zdravou svačinu pro vaše ,,zlatíčka” Více zde.

Připravte si doma zdravé a chutné dezerty z mléka a mléčných výrobků.

Ochutnejte krém s lesním ovocem, jogurtovou zmrzlinu, čokoládový dezert a mnoho dalšíhoMlsejte zdravě!Recepty naleznete zde.

 

Osvěžující a zdravé koktejly z mléka

koktejl z kiwi, broskví, citrónové šťávy, čokoládové smoothie s ořechy a další lákavé koktejly z mléka. vyzkoušejte naše recepty na zdravé mléčné koktejly. Více zde.