Chlouba města Jílového u Prahy – palírna Radlík

Na veletrhu FOR GASTRO 2022 v pražských Letňanech padlo naše oko na stánek s pozoruhodnými exponáty. Byly jimi originální designové lahve, obsahující produkty palírny Radlík, sídlící v Jílovém u Prahy. Líbily se nám. Reprezentant společnosti pan Kamil Kutina, kterého jsme později poznali jako protagonistu provozu palírny, nám nabídl drobnou ochutnávku. Setkání se stalo přesvědčivým, když první doušek destilátu hladce vklouzl do hrdla. Když jsme uznale pokývali, pan Kutina nám nabídl další setkání – přímo v provozu. Nebudeme první, kdo na Radlík dorazí nejen na degustaci a na prohlídku výroby a seznámení s dalšími detaily o vzniku, vývoji – a pozdějších úspěších palírny…

Cesta je jednoduchá – vzhledem k tomu, že se bude ochutnávat, bylo by nesmyslem přijet autem. Od vlaku je to dál a tak nejvýhodnější je autobus – linka č. 332 ze stanice Budějovická, těsně u stejnojmenné stanice linie C pražského metra. Ze druhé zastávky Jílové-Radlík je to kousek z kopce po Pražské ulici. Zabloudit nelze – objekt palírny zdobí poměrně vysoká věžovitá stavba, připomínající hasičské věže na sušení hadic, už z dálky viditelná a sympatická svou výzdobou: spolu s názvem firmy také ilustracemi rozmanitého ovoce. Kromě pana Kutiny nás na prahu palírny přivítala charakteristická vůně, s jakou se lze setkat pouze v destileriích. Není divu – základem veškerého „cvrkotu“ tu je ovoce – byť zkvašené…Nu a pak už jsme se ponořili do příjemné atmosféry, jakou umí navodit pouze někdo, kdo je do svého díla zapálený, nadšený a na první pohled čitelný, jak ho práce baví. Exkurze začíná…

Než od našeho průvodce zazní první věta, jsme okouzleni samotným interiérem palírny. Zásluhu na tom má nejen čistota a pořádek (to není v potravinářském provozu nic až tak výjimečného), ale zejména vzhled měděné, tzv. dvoukolové destilační soupravy. Napadá nás myšlenka, že v takovém moderně industriálním prostředí by bylo zajímavé třeba i bydlet. „Destilační aparaturu jsme doplnili o řadu inovací, jež nám poskytují možnost proces citlivě přizpůsobit charakteru ovoce, které právě zpracováváme. Podobně jako zkušení vinaři i my uplatňujeme technologii řízeného kvašení při regulaci teploty. To nám umožňuje dokonalejší ovládání kvasného procesu a udržení aroma daného ovoce.“ komentuje pan Kutina. Každou „šarži“ degustuje a dolaďuje mistr destilatér (podobně jako u vinařů sommeliér) až do okamžiku, kdy je s celkovým výsledkem spokojen. Palírna Radlík po celou dobu od svého založení v roce 1998 hrdě zachovává charakter řemeslného lihovaru, dnes již střední velikosti, jehož trvalou snahou je zařadit mnohdy podceňované ovocné pálenky mezi prestižní destiláty vrcholné jakosti. Na Radlíku dbají i na jistou dávku romantiky a historického odkazu – vždyť současník císaře Rudolfa II., proslulý magistr alchymie Edward Kelley v Jílovém zažil své nejúspěšnější dny. „Z ovoce destilujeme jeho duši, přičemž svou duší, ale i srdcem jsme svému řemeslu už od počátku propadli“ říkají tu o své legendě. Ve zdejším provozu se rodí jak klasické ovocné pálenky, tak limitované série z vzácného ovoce, odrůdové destiláty, či destiláty chuťově obohacené zráním v dubových sudech, včetně těch po bourbon whisky. Některé produkty jsou do té míry „vymazlené“, že je lze nazvat autorskými. Vždy však jde o výrobky bez přídavku cukru, ochucovadel a podobných, takříkajíc „nedůstojných“ ingrediencí. Objevovat a vychutnávat je – podle zdejších zásad – potřeba bez cizích vlivů, čistý, ničím nepřilepšovaný ovocný destilát.

Hovoříme-li o vychutnávání, tato příležitost se nám nabízí hned na místě, v mimořádně příjemném prostředí nedávno nově otevřeného, velmi vkusně, stylově zařízeného degustačního centra. Útulnost tu navozuje zejména řemeslně dokonale vyrobený dřevěný nábytek, dokládající krajové tradice práce se dřevem z blízkého okolí. Degustačních programů, kombinovaných s exkurzí palírnou, je několik typů, lze volit podle délky trvání a tím pádem i ceny. Ať budeme volit kterýkoli program, určitě nebudeme zklamáni – kvalita zdejších destilátů, ale i jejich originální „balení“ v pohledných lahvích, některých s originálními vinětami od různých výtvarníků, je již dlouho osvědčená. Mimo jiné i výsledky v destilatérských soutěžích – včetně zahraničních i zámořských. Pokud nám po návštěvě palírny Radlík zbude čas, nabízí se v Jílovém – ale i blízkém okolí – řada pozoruhodností.

Historie města sahá do 13. století, vrcholný rozkvět nastal za Karla IV., který Jílové povýšil na královské město s řadou práv a výsad. Díky těžbě zlata získalo přízvisko zlatohorní. Právě zlato sem přilákalo Edwarda Kelleyho, který zde vlastnil několik nemovitostí. Mezi nimi i dům, zvaný Mince, kde je dnes Regionální muzeum. Útlum těžby nastal s husitskými válkami, k jistému oživení došlo za Vladislava Jagellonského. Také třicetiletá válka se na Jílovém negativně podepsala a tak většina historické zástavby spadá až do 18. a 19. století. Dobu předhusitskou představuje vedle Mince také kostel sv. Vojtěcha z první poloviny 13. století a radnice ze 14. století. Za pozornost stojí i kostel církve československé husitské, otevřený roku 1936.

V okolí bývá vyhledávána rozhledna Pepř na stejnojmenném vrchu asi 1 km od města. Dohlédneme odtud až na Prahu, České středohoří či Brdy. Jedním z nejvyšších i nejstarších železničních mostů ve střední Evropě je Žampašský most, dosahující výšky 41,5 m. Přejíždí po něm proslulý Posázavský Pacifik. Přibližně uprostřed někdejšího zlatonosného revíru lze navštívit důl Pepř, kde se seznámíme jak s historií, tak technologií a ekonomickým přínosem těžby. Nechybí tu ani žíla zlaté rudy, těžební stroje, návštěvníci se svezou důlním vláčkem. Pokud bychom se rozhodli věnovat toulkám po této oblasti více času, nabízí se Posázavská stezka, v jejímž okolí najdeme i ubytovací a stravovací služby.Nic až tak nového – rekreační tradice v této oblasti sahají daleko do minulosti…

Miroslav Navara