Jak nejlépe vyfotit unikátní památky

Doba letních dovolených je již sice za námi, ale i chladnější podzimní počasí vybízí k cestování. Babí léto je ideální dobou pro návštěvu tuzemských i cizokrajných měst. Každý, kdo si do kufru nebo batohu přibalí fotoaparát, se obvykle domů vrací nejen se snímky svých partnerů a ratolestí, ale také krajiny, různých drobných zajímavostí a především staveb, od monumentálních historických památek přes ultramoderní velkoměstské stavby po malebné venkovské chaloupky.

Nezáleží na tom, zda obdivujete středověkou evropskou architekturu, středomořská letoviska s křivolakými uličkami, pestrobarevné domky skandinávských pobřeží, bludiště orientálních bazarů nebo záři neonů moderních metropolí. Vždy platí stejné zásady, které vám pomohou přivézt domů (nebo už cestou nasdílet) jedinečné snímky. Především nesmíme zapomínat, že nepořizujeme fotografie do katalogu realitní agentury, ale chceme vystihnout jedinečný charakter budovy, náladu místa, genialitu architekta a důmysl stavitelů.

Na velikosti záleží

Ať vám před objektivem stojí Petra, florentská katedrála Santa Maria del Fiore, svatovítská katedrála nebo Angkor Vat, mají nejúžasnější architektonické skvosty světa jednu společnou nepříjemnou vlastnost. Obvykle se jinak než z velké dálky, vyvýšeného místa, případně z letadla celé do snímku bez extrémně širokoúhlého objektivu nevejdou. Zato jsou od pat sloupů po korouhve plné drobnějších detailů a architektonických prvků, které rozhodně stojí za pozornost, ale na celkovém snímku by zcela zanikly. A právě na ně se můžeme zaměřit, abychom vystihli charakter budovy, před jejíž monumentálností stojíme v úžasu.

Zajímavější než celý most může být jeho geometricky dokonalé lanoví na pozadí modré oblohy, na běžném barokním průčelí můžeme zase nalézt naprosto fascinující tepané klepadlo a opěrný systém gotického chrámu může skrývat celý mikrosvět pilířů, chrličů, baldachýnů a fiál. Všímat si můžeme i zajímavých zrcadlení – v oknech a prosklených fasádách jiných budov, dopravních zrcadlech, v kalužích a jiných vodních plochách. Můžeme tak nalézt působivý kontrast mezi starou a novou architekturou, neživým a živým světem, umělým a přírodním materiálem, geometrickými a organickými liniemi.

Když se chrámy „kácí“ aneb o perspektivě

Podle online galerií s cestovatelskými úlovky se zdá, že o „padajících“ budovách nikdy nebude napsáno dost. Obzvlášť u širokoúhlých objektivů dochází při fotografování budov zblízka k deformaci linií – budova jako by padala dozadu a byla vyboulená směrem ven, což celkový dojem ze snímku nepříjemně narušuje. Možných řešení je několik. Můžeme si tohoto jevu nevšímat a následně upravit fotografie v počítači – výrobci fotografického softwaru nabízí nástroje, kterými lze zkreslení jednoduše napravit a linie srovnat. Můžeme „zoomovat nohama“, tedy poodejít dostatečně daleko, kde efekt zeslábne na snesitelnou úroveň, což ale ve městě může být problém. V kompozici nám pomůže také teleobjektiv, s nímž se můžeme rovněž zaměřit na detaily, jak jsme nastínili v předchozím odstavci.

Ale perspektiva sama o sobě může být zajímavý kreativní prvek, například chceme-li vystihnout monumentálnost stavby. Místo fotografování ze stoje před velikánem poklekněte a ze dřepu namiřte objektiv přímo vzhůru. Z podhledu mimochodem získáte zajímavou perspektivu i při fotografování celých ulic a jiných scenérií. Až si vyhrajete s pohledem na věž zdola, vyšlápněte nahoru a ocitnete se na dalším vynikajícím místě k fotografování. Vedle toho, že do záběru už konečně dostanete celý Sacré-Cœur, můžete z nadhledu s různými ohnisky zkoumat městskou krajinu – geometrii ulic, panorama červených střech, naježené věže, pitoreskní dvorky nebo naopak vyvýšené části budov, kam z ulice oko nedohlédne.

Stará a moderní architektura

Různé typy architektury volají po různém přístupu. U historických budov se obecně uplatní spíše tradiční pohled a nekomplikovaná kompozice, která zdůrazní eleganci, důmyslnost nebo monumentálnost stavby. Naopak moderní architektura vybízí k experimentování s perspektivou (a nemusíme se bát ani extrémů s velmi krátkým ohniskem), neobvyklým úhlům pohledu a celkově abstraktnějšímu stylu. Zatímco historické stavby měly za úkol vzbuzovat posvátnou úctu, vyvolávat světský obdiv nebo odrazovat nepřítele, moderní architekti často ke svému dílu přistupují s pokorou a usilují o dialog budovy s okolím. Stojí proto za povšimnutí, jak architektura působí v kontextu či kontrastu s okolní zástavbou nebo krajinou.

Technika

Máme-li v kapse cestovatelský fotoaparát kategorie travel zoom, máme vystaráno. Tyto přístroje sice obvykle nepodávají příliš dobrý výkon při nízké hladině osvětlení, ale mají řadu jiných předností – nízkou hmotnost, kapesní rozměry a široký rozsah ohniskových vzdáleností, který pokryje prakticky všechny fotografické situace. Zrcadlovka nebo systémový kompakt je sice objemnější a těžší, ale nabízí podstatně více možností. K nim je ideální přibalit standardní zoom (zhruba v rozsahu 24-105 mm) a doplnit jej delším zoomem, jaký jsme schopní udržet z ruky – například 70-200 mm. Pro seriózní noční fotografii je nezbytností solidní stativ, ale mnohdy postačí (a ve městě je praktičtější) lehký cestovní monopod.