Mléko pod drobnohledem prof. Jana Krejska

Zdraví je považováno za základ životního štěstí. S ním je velmi úzce spjato stravování, jedno z nejvíce diskutovaných témat současnosti. Dnes je navíc velmi moderní zpochybňovat potraviny, které byly celá desetiletí nebo i staletí vychvalovány pro jejich zdravotní přínosy. Mezi ně patří i mléko a mléčné výrobky. Zaslouží si být takto kritizovány? Nebo se jedná o iracionální davové šílenství?

Úspěchy současné medicíny – potlačení infekčních onemocnění především očkováním – ale také vysokou úrovní hygieny, mohou vzbuzovat pocity, že můžeme za každých okolností dosáhnout ideálního stavu „zdraví“. Nejen našeho, ale i našich dětí. Na udržení zdraví se významně podílí náš životní styl, který si do velké míry můžeme vybrat sami.

Mezi faktory, jež můžeme velmi snadno ovlivnit, patří i naše výživa. Naneštěstí mezi lidmi koluje velké množství nepravdivých nebo zavádějících informací, že některé složky stravy mají negativní dopad na zdraví lidí.

„Jedním z příkladů je bezdůvodná obava mnohých lidí z požívání lepku, který prokazatelně škodí pouze lidem s celiakií. Jiné nepravdivé informace se týkají škodlivosti konzumace mléka a mléčných výrobků. Bohužel se šíří velmi účinně, aniž by byly podloženy vědeckými důkazy. Často jsou to tvrzení vytržená z kontextu,“ vysvětluje prof. Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie na LF UK a FN v Hradci Králové.

Evropané jsou schopni trávit mléko i v dospělosti

Mléko můžeme právem považovat za funkční potravinu. Tvoří se v mléčné žláze savců, včetně člověka. Je podmínkou přežití savců v časných obdobích života. Mateřské mléko obsahuje nejenom živiny, ale i řadu biologicky aktivních látek, které určují vývoj a funkce imunity, nervové soustavy, metabolismu. Člověk si, na rozdíl od jiných savců, udržuje schopnost trávit mléko i v dospělosti. Platí to především pro populaci evropského původu, ve které před několika tisíci léty došlo k šťastné mutaci, která umožnila udržení laktázové aktivity i v dospělosti. Laktázová aktivita naopak chybí v dospělosti v asijské a africké populaci. Lidé tohoto etnického původu mléko špatně snášejí.

„S ohledem na informační provázanost se bohužel informace o nesnášenlivosti mléka v těchto populacích nekriticky přenášejí i na evropskou populaci. To je jeden z velkých mýtů o škodlivosti mléka. Češi patří mezi národy, kde intolerance mléčného cukru (laktózy) se týká řádově deseti procent dospělých lidí. Všichni ostatní z konzumace mléka profitují,“ upozorňuje pan profesor.

Způsobuje mléko nadváhu či obezitu?

Častým argumentem, který můžeme také právem řadit k mýtům, je tvrzení, že mléko způsobuje obezitu. Nejsou pro to ale vědecké důkazy.

„Musíme mít samozřejmě na paměti, že mléko a mléčné výrobky jsou energeticky bohaté, zvláště pokud obsahují mléčný tuk. Toho si musíme být vědomi při sestavování našeho jídelníčku. Energetický obsah mléka a většiny mléčných výrobků však z daleka nedosahuje obsahu energie ve výrobcích z masa. Navíc vždycky máme na výběr z několika tučností,“ objasňuje pan profesor Krejsek.

Odvápňuje mléko kosti?

Zcela neoprávněné je tvrzení, že pití mléka způsobuje „odvápnění kostí“, i když vám to leckteří alternativní léčitelé budou podsouvat. Neexistují pro to ale jakékoliv vědecké důkazy. Mléko a mléčné výrobky ze všech běžných potravin mají prokazatelně nejvyšší obsah vápníku a jiných minerálů a také bílkovin nutných pro fyziologickou obnovu našich kostí.

„Fyziologie vápníku v našem těle je nesmírně komplexní a má mnoho dopadů prakticky na všechny funkce našeho těla. Proto musí být jeho vstřebávání a další metabolismus přísně regulován. Z toho zřejmě vznikají nepravdy, že mléko snižuje vstřebávání vápníku ve střevech. Je třeba důrazně připomenout, že v mléčném tuku je (jako v málo našich potravinách) v dostatečné míře přítomen vitamín D. Ten je naprosto kriticky významný pro zdraví našich kostí. Navíc máme v současnosti jednoznačné důkazy o jeho nenahraditelnosti v řízení imunity, kde brání rozvoji imunopatologických onemocnění, i tak závažných jako je roztroušená skleróza,“ zdůrazňuje pan profesor.

Jak je to s alergií na mléko?

Častou výhradou ke konzumaci mléka jsou tvrzení, že mnoho lidí je na mléko alergické. To je ovšem velmi nepřesná informace. Mechanismus alergií, včetně alergie na složky mléka, je velmi podrobně znám.

„Naši lékaři mají dobré diagnostické možnosti, aby tato forma alergie byla u konkrétních lidí prokázána. Pokud se tak stane, platí u nich, že nesmí mléko požívat. Někdy je mohou dokonce ohrozit i stopy mléčných bílkovin v jiných potravinách. Je třeba ale zdůraznit, že je alergie na mléčnou bílkovinu velmi vzácná. Je sice poněkud častější v batolecím věku, ale většina dětí z této formy alergie „vyroste“. V dospělosti jí trpí v naší populaci pouze kolem 2 % lidí,“ upřesňuje přední český imunolog a alergolog.

Jsme méně alergičtí na kozí mléko?

Častým mýtem je dokonce i tvrzení, že kozí mléko nezpůsobuje alergie, porovnáme-li jej s mlékem kravským. To je ovšem naprostá nepravda. Biologická příbuznost krávy a kozy je tak velká, že prakticky ve všech složkách se kravské a kozí mléko velmi podobají. Je tomu tak i v jejich „alergenním potenciálu“.

Mléko a zahleňování – nesmrtelný mýtus

Jaký mýtus o mléce se vám vybaví nejdřív? Nejspíše ten, že mléko zahleňuje. Jedná se o velmi módní argument vyznavačů čínské medicíny. Nicméně lékaři mohou snadno tento výrok vyvrátit.

„Na všech sliznicích našeho těla, včetně trávicí trubice, se nachází chemicky velmi složité struktury, které můžeme označit jako hlen. Potřebujeme ho jako přirozenou bariéru, která nás významně chrání. Tvoří ho velmi specializované buňky našich sliznic. Tvorba hlenu je přesně regulovaná podle potřeb našeho těla. Proto žádná potravina – tedy ani kravské mléko – nemůže způsobit „zahlenění“,“ objasňuje pan profesor oblíbený mýtus o mléce.

Mléko a čínská medicína

Jiné zkreslené tvrzení o mléce vycházející z „čínské medicíny“ nám např. říká, že „mléko přináší do organismu nadměrné vlhko a ochlazení“. Čínskou medicínu musíme jednoznačně považovat za nevědeckou, zcela odlišnou od našeho pojetí medicíny.

„Je pravda, že může být někdy alternativní medicína cestou k zlepšení zdravotního stavu, ale je třeba zdůraznit, že je všechno velmi individuální. Člověk, který se dá na alternativu, třeba na čínskou medicínu, většinou zcela přehodnotí svůj život. Kompletně změní své návyky. Tím se spustí koloběh, který může vést k vyléčení nebo zmenšení problému se zdravím. A protože mu mj. čínská medicína silně zredukovala konzumaci mléčných výrobků, daný jedinec přičítá úspěch léčby i omezení nebo vyřazení produktů z mléka ze své stravy. Pokud ovšem dotyčný netrpí poměrně vzácnou alergií na mléčnou bílkovinu (u nás cca 2 % lidí), nebo nějakou formou laktózové intolerance (u nás cca 5 – 10 % populace), přináší mu mléčné výrobky řadu benefitů,“ dodává prof. Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie na LF UK a FN v Hradci Králové.

Konzumace mléka tedy představuje pro českou populaci – až na poměrně nízké procento – jasný benefit. Je nejbohatším zdrojem kvalitních živočišných bílkovin, minerálů, vitamínů a esenciálních mastných kyselin. Jeho vynikající nutriční vlastnosti jsou ještě umocněny v přirozeně zakysaných mléčných výrobcích, např. jogurtu. Jejich stravitelnost je ještě lepší než v běžném mléce a navíc mohou obsahovat zdraví prospěšné probiotické mikroorganismy.