Švandovo divadlo uvede Bratra spánku v adaptaci Kateřiny Tučkové

Bratr spánku ve Švandově divadle v PrazePříběh o absolutní lásce hudebního génia, jehož božský talent sráží přízemnost jeho bližních, vypráví nová inscenace Bratr spánku ve Švandově divadle v Praze. Knižní předlohu Roberta Schneidera upravila do podoby divadelní hry spisovatelka Kateřina Tučková. Premiéra v režii Doda Gombára bude 8. prosince ve Velkém sále. Ten se tak divákům znovu otevře v plném lesku po své zhruba půlroční rekonstrukci.

Možná byl talentovanější než Mozart, narodil se ale na špatném místě. Johanes Elias Adler (Jacob Erftemeijer) je mladík obdařený fenomenálním sluchem a citlivostí. Ke své smůle však vyrůstá v zapadlé alpské vesnici a mezi lidmi, kteří pro jeho výjimečnost nemají špetku pochopení. Vždyť i jeho rodiče (Jan Novotný a Andrea Buršová) v něm vidí jenom méněcenného mrzáka – kluka se žlutýma očima. Díky příteli Petrovi (Tomáš Červinek) a především díky spalující lásce k sestřenici Elsbeth (Denisa Barešová) však v sobě Elias najde sílu ústrky přežít. A odevzdat se tomu, co ho přesahuje.

Drama stále živé

Vynikající román a literární bestseller Bratr spánku rakouského autora Roberta Schneidera přepsala do podoby divadelní hry známá česká spisovatelka Kateřina Tučková. Režisérem inscenace je Dodo Gombár, který s Kateřinou Tučkovou spolupracoval už na úspěšných adaptacích jejího románu Žítkovské bohyně. A jak jejich nová inscenace naznačuje, příběh Eliase Adlera, zvláštního kluka s mimořádným nadáním, je sice zasazen do blíže neurčené minulosti, podobné drama se však v různých obměnách odehrává neustále.

Kateřina Tučková k tomu říká:
 „Mně osobně byl příběh hlavního hrdiny velmi blízký, protože jsem – byť v méně drtivé podobě – nutnost obhájit si své profesní sny a ambice také zažila. Tam, kde jsem vyrůstala, neexistoval žádný předchozí případ spisovatelky či umělkyně, a tak jsem se s řadou překážek potýkala i na konci 20. století.“  Podobně to vnímá i režisér Dodo Gombár: „Myšlení uzavřené komunity, pozice výjimečného outsidera, diskurz s Boží přítomností, nebo, řekněme, duchovní rozměr naší existence – to všechno se dotýká i mých osobních témat. A nad tím vším je v Bratru spánku přítomný nečekaný příběh, v extrémním vyprávění ukrytá něžná a zranitelná lidská duše,“ uvádí Dodo Gombár. Ten ne náhodou právě touto inscenací uzavírá svoje stálé angažmá ve Švandově divadle, které vedl osm let jako umělecký šéf.

Kdo miluje, nespí

Mladého Eliase, který zahoří k sestřenici Elsbeth a rozhodne se pro svou lásku už nikdy nespat, hraje Jacob Erftemeijer; všestranně talentovaný herec je spolu s Kryštofem Blabla zároveň autorem hudby k představení. Pozoruhodný příběh nabízí herecké příležitosti celému souboru Švandova divadla, včetně několika zajímavých hostů – například Jana Novotného v úloze Eliasova otce nebo Oskara Hese v rolích Mladého kněze, Kazatele, Batloga a Kosmase.

Premiéra dramatu Bratr spánku bude 8. prosince ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší reprízy uvidíme 10. a 29. prosince. Do Prahy se při příležitosti prvního uvedení svého románu na českém jevišti chystá i autor románové předlohy Robert Schneider. Ten se díky svojí prvotině stal téměř okamžitě literární celebritou.

Webová stránka divadla

 

Víte, že…?
Román Bratr spánku vyšel v srpnu 1992 v lipském nakladatelství Reclam. Robert Schneider s ním dva roky obcházel různá nakladatelství, ale 24 vydavatelských domů jej odmítlo. Ačkoli román neměl téměř žádnou reklamní kampaň, stal se záhy literární senzací a postupně také jednou z nejprodávanějších německy napsaných knih posledních desetiletí. Během čtyř let se jej prodalo 700.000 a po uvedení stejnojmenného filmu dosáhl jeho prodej magické hranice 1.000.000 kusů.

Román vyniká silným příběhem, na moderní literaturu nezvyklou hutností vyprávění a působivou kombinací syrového líčení s obrazy téměř magicky realistickými. Zřejmě i proto se kniha dočkala přirovnání k dílům G. G. Márqueze.

Bratr spánku byl přeložen do 24 jazyků. Jen v divadle už byl uveden jako činohra, opera i balet, v roce 1997 podle něj vznikl i stejnojmenný film v režie Josepha Vilsmaiera. V překladu Evžena Turnovského vyšla kniha v češtině v nakladatelství Paseka v roce 2001.

Líbil se Vám náš článek?