Za rekordy do Čejkovic
Obrovská láhev, sud přes dvě patra a nejstarší sklepy…
Při toulkách stále více turisty vyhledávanou Jižní Moravou se nevyhneme lokalitám, úzce spojeným s tradicemi zdejšího vinařství. Mezi takové se nesporně řadí Čejkovice. Díky skutečnosti, že tu před stovkami let řád Templářů vybudoval tvrz a spolu s ní i rozsáhlé sklepy, objevíme dlouhou a dramatickou historii místa.
Nu a díky ní dnes Čejkovice mohou svým návštěvníkům nabídnout nejen příjemné ubytování přímo v adaptované někdejší tvrzi, dnes nesoucí název Hotel Zámek Čejkovice, ale i exkurzi do Templářských sklepů, kterou lze spojit s degustací vín ze zdejší produkce a – zachutná-li nám , i s nákupem. Výběr je opravdu velký. Navíc – jako svým způsobem bonus můžeme na nedaleké návsi objevit útulný domek, kde prožíval svá dětská léta první prezident Československé republiky. Letos, kdy slavíme sté výročí jejího vzniku, se taková návštěva obzvláště hodí…
Avšak zpět k Templářům. Kromě širokého výběru vynikajících vín mohou Templářské sklepy v rámci prohlídky nabídnout něco navíc – chlubí se hned několika rekordy. Hned při vstupu do objektu narazíme na první z nich – obří vinnou láhev. Měří přesně 2 metry, 6 centimetrů a 7 milimetrů, její objem činí 200 litrů. Obvod v nejširší části dosahuje 153 cm, průměr je 49 cm. Vnitřní průměr hrdla je 15 cm, vnější 18,1 cm, tloušťka stěn je 0,5 cm, váha prázdné láhve je 41 kg. Výroba této největší tuzemské lahve na víno zabrala sklářům kolem čtrnácti dnů. Je složená ze čtyř dílů, tři z nich jsou z foukaného čirého skla, hrdlo ze skla lisovaného. Celá láhev je z čirého borosilikátového skla, které je chemicky i tepelně odolné. Všechny čtyři části byly ve finiši svařeny ve velkém soustruhu. V zadní části dna lahve je uzávěr, takže láhev je funkční. Rekordní výrobek kopíruje tvar originálních lahví z Templářských sklepů a svůj účel nezapře hned na první pohled: nese na sobě vypískovaný znak templářů. Etiketa je rovněž rekordní – měří na šířku 48 cm, na výšku 42,6 cm, je vyrobena z ručního papíru barvy chamois o gramáži 135 g/m2. Je potištěna sítotiskem a opatřena originální pečetí Templářských sklepů o průměru cca 15 cm. Korkový uzávěr je složen ze tří kusů (plátů), které byly na povrchu vyhlazeny. Zátka obdržela povrchovou úpravu jak kvůli vizuálnímu efektu, tak kvůli snadnějšímu zazátkování – je lehce kónická. Zátka vcelku měří 15 cm na výšku, 16 cm činí horní průměr a 14 cm dolní průměr. Jak své hosty čejkovičtí vinaři ujišťují, rekordní láhev je bez problémů schopna provozu…
Dalším rekordním objektem Templářských sklepů v Čejkovicích je největší , dosud stále používaný sud na víno v ČR. Na výšku působí dojmem dvoupodlažního stavení, chlubí se objemem 20 250 litrů a co hlavně – jeho specifikou je fakt, že stále slouží svému účelu – výrobě vína. Byl dokončen roku 1980, surovinou byl tatranský dub. V hotovém stavu by se do sklepů samozřejmě nemohl dostat, byl sem proto dopraven po částech a teprve na místě sestaven. Délka i průměr sudu jsou stejné – 3,5 metru. Čelo sudu překrývají smrkové fošny s vyřezanými vinařskými motivy. Sud byl vyroben k 700. výročí tehdy doložené existence sklepů. K všeobecnému překvapení se později zjistilo, že vinné sklepy tu prokazatelně existovaly již dříve – od roku 1248.
O třetí rekordní skutečnost se Templářské sklepy dělí se dvěma jinými lokalitami, to však nic nemění na skutečnosti, že se řadí k svého druhu nejstarším na našem území. Historické templářské sklepní prostory pocházejí ze 13. století, kdy je vybudovali templářští rytíři. V současné době patří mezi tři nejstarší v Česku, které si zachovaly sovu původní funkci – dochází v nich ke zrání vína, tedy plní účel, ke kterému byly vybudovány. Templářské sklepy v Čejkovicích prý byly rytíři stavěny tak, aby v nich mohly projíždět povozy či rytíř ve zbroji na koni. Pověsti říkají, že z čejkovického zámku se podzemními chodbami dalo dostat až do pětadvacet kilometrů vzdálené slovenské Skalice. Ověřit si to bohužel nemůžeme – většina chodeb již byla dávno zasypána. Kdyby tomu tak nebylo, možná bychom dospěli k rekordům dalším v pořadí…
Miroslav Navara